Nasazení Docházky 3000 na speciálním HW

Docházkový systém Docházka 3000 umožňuje jak standardní nasazení na běžných počítačích nebo serverech založených na platformě procesorů x86 (32 bitů) nebo x86-64 (64 bitů), tak je možné jej také provozovat na procesorech ARM. Doposud byly dostupné sety docházky s minipočítačem Raspberry Pi. Nově je k dispozici i řešení s výkonnějším Banana Pi.

Při běžném každodenním používání není v rychlosti mezi oběma minipočítači zásadní rozdíl a rychlost odezvy systému je ve zlomcích vteřin. Takže klasické prohlížení docházky, editace docházky a opravy případných chyb značení, práce se zaměstnanci, plánování směn, přehledy stavu přítomných a další běžné činnosti reagují okamžitě.

Rozdíl mezi oběma systémy je pro uživatele patrný hlavně v rychlosti odezvy při tvorbě hromadných sumárních měsíčních sestav například pro export dat do mzdového systému, který se provádí většinou 1x měsíčně. Tedy při provádění velkého množství výpočtů obnášejících tisíce dotazů do databáze.  V těchto specifických případech se již rozdíl výkonu mezi Raspberry Pi a novým Banana Pi projeví dobou potřebnou k dokončení výpočtů.

Byl proveden srovnávací test výkonu obou minipočítačů a k porovnání byl doplněn i výkon na klasické PC s procesorem x86 obdobných parametrů. U Raspberry Pi a Banana Pi byla porovnaná i výkonnost v závislosti na typu tabulek použité MySQL databáze. Tedy tabulky MyISAM a InnoDB.

Nejprve tabulka porovnání HW výbavy testovaných systémů v parametrech ovlivňujících rychlost výpočtů:

Pro výkon docházky je určující hlavně rychlost CPU. Výhodou jsou i 2 jádra procesoru, protože na jednom mohou běžet aplikační výpočty a druhé může obsluhovat SQL databázi. Rychlost LAN ani velikost RAM nemají zásadní vliv, protože například u paměti potřebuje prostředí docházky jen asi 30 MB. Jak je vidět na grafu níže, je také poměrně velký rozdíl mezi typem tabulek, kde MyISAM je alespoň z pohledu rychlosti docházky výrazně výhodnější než InnoDB.

Bylo učiněno i pokusné měření se dvěma vzájemně spolupracujícími počítači Raspberry Pi. Jeden měl na starosti databázi a druhý samotnou aplikaci. Původní záměr tohoto rozdvojení zátěže spočíval ve snaze přiblížit se výhodě dvoujádrového CPU, které je v Banana Pi. Z testů se ale ukázalo, že toto řešení se dvěma počítači RasPi nejenže není výhodnější, ale je dokoce výkonově horší než použití RasPi jediného. Při propojení obou spolupracujících RasPi starým 10Mb hubem byl výsledek 2x horší než při jediném Raspi, ale ani přepojení do 100Mb/s switche nepřineslo přesvědčivé zlepšení.

Jak je z grafu vidět, je nasazení docházky na Banana Pi výhodnější. Při běžném používání uživatel rozdíl sice prakticky nepozná, ale při exportu dat do externího účetního programu za měsíční období najednou pro 50 zaměstnanců již bude operace probíhat výrazně rychleji.

Klasické staré PCčko s procesorem Celeron bylo do porovnání vloženo jen pro zajímavost a je třeba uvést, že na dnes běžně dostupných PC je docházka řádově rychlejší, než by se z grafu zdálo. Instalace na Raspberry Pi nebo Banana Pi se určitě nedělá z důvody výkonu, ale zejména z důvodu výrazně nižší spotřeby, dále není nutné provozovat ve firmě klasické PC a hlavně není třeba nikam nic instalovat. Docházku obdrží zákazník již nainstalovanou a jen zapojí minipočítač do sítě LAN, do napájení a hned s ní může pracovat přes prohlížeč třeba z tabletu.