Portování Docházky 3000 na operační systém Android bylo jen dalším logickým krokem, když docházkový systém funguje již na Windows, Linuxu a i exotičtějších operačních systémech, jako je ReactOS a Risc OS. Android byl tedy další na řadě. Na Androidu vlastně funguje docházka již dávno alespoň z pohledu práce s ní přes webový prohlížeč. Nyní lze ale Android využít i jako hlavní PC docházky - docházkový server.
V současné době je samozřejmě hlavní platformou pro docházkový server operační systém Windows a v závěsu pak Linux. Android zatím určitě nebude stěžejní operační systém pro provoz firemních aplikací a jen těžko si jej v současné době lze představit na serveru. Ne každá firma ale vlastní server opravdu potřebuje a tak se zde možná otevírají dveře pro provoz docházky právě třeba na androidním tabletu, telefonu či netbooku jako hlavním počítači docházky.
Verze Docházky 3000 je v době psaní tohoto článku zatím v testovací fázi. Jako prostředí byl použit Lighttpd web server s PHP a MySQL databáze. Vše s úpravami pro korektní práci s češtinou atd. Program samotný funguje, ale přenos dat z terminálů lze zatím provádět pouze pomocí USB flash disku (flešky). Automatická komunikace s terminály po síti LAN zatím ještě není ve verzi docházky pro Android dostupná.
Výkonnostně androidí verze nedosahuje na ARM procesorech takových výsledků, jako třeba na zcela identickém systému s linuxovou distribucí Debian. Níže zobrazený graf ukazuje na prvních dvou (modrých) sloupcích zleva právě rozdíl výkonu mezi instalací na Androidu a Debianu (nižší je lepší). Testováno bylo na minipočítači Banana Pi s dvoujádrovým 1GHz procesorem Arm Cortex A7 a 1GB paměti RAM. Verze Androidu byla použita 4.2.2 a u Debianu pak 3.4
Testováno bylo zobrazením roční docházky 10 zaměstnanců v podrobném výpisu najednou. Měřen byl čas, který vygenerování tohoto velkého a podrobného výpisu zabralo. Je pravdou, že běžně se používá jen měsíční výpis a většinou jen každého zaměstnance zvlášť, takže při běžném používání docházky je rozdíl pro uživatele téměř neznatelný - na Androidu trvá 0,8 vteřiny a na Debianu 0,3 vteřiny.
První dva sloupce grafu tedy ukazují, že na Androidu má docházka téměř třetinový výkon oproti Debianu.
Třetí sloupec dává porovnání rychlejšího Banana Pi s méně výkonným Raspberry Pi. Jak je vidět z hodnot, je docházka na Raspberry Pi s Debianem skoro stejně rychlá jako na Banana Pi s Androidem. Naproti tomu pochopitelně výrazně ztrácí při stejném OS.
Kromě Banana Pi byl výkon měřen i na NetBooku, který vidíte i na fotkách výše. NetBook měl pouze jednojádrový procesor ARM Cortex A9 taktovaný na 1,2GHz a samozřejmě operační systém Android, tentokrát verze 4.1.1. Jeho výkon (červený sloupec grafu) je téměř shodný s prvním sloupcem pro Banana Pi rovněž s Androidem. Absence jednoho jádra procesoru je tedy znát jen velmi málo, což NetBook navíc jistě také dohání vyšší taktovací frekvencí.
Jen pro srovnání byl do grafu zařazen i klasický počítač se starým CPU Celeron. A to jen protom, že byl použit i ve dříve uveřejněném článku srovnávajícícm Banana Pi a Raspberry Pi. Na dnes běžné PC s Windows a CPU Intel x64 se rychlost stejného testu pohybuje výrazně pod 10 vteřin.
Závěrem lze tedy shrnout, že v současné době nemá provoz serveru docházky na operačním systému Android většího opodstatnění, pakud máte k dispozici klasické PC nebo server. Zařízení s Androidem využijete bez problému jako klienty, ze kterých se bez ztráty rychlosti budete do docházky přes její webové rozhraní připojovat a mobilně s ní pracovat. Pak na androidím zařízení využijete jen webový prohlížeč. Přenos docházky kompletně pod Android, tedy včetně samotného docházkového serveru provozovaném na Androidu, je ale možné do budoucna využít.
Aktualizace z 10. listopadu 2014:
Docházku 3000 lze díky verzi pro Androidu provozovat i na nejrůznějších speciálních zařízeních. Například se poměrně jednoduše podařilo její zprovoznění i na levném low-end Smart TV donglu. Konkrétně byl použit typ Evolveo Smart box Q4. Zde díky rychému 4 jádrovému procesoru ARM Cortex A9 s frekvencí 1,6 GHz byla Docházka 3000 dokonce pod Androidem výrazně rychlejší než pod Debianem na Banana Pi. Viz druhý sloupec zleva a třetí sloupec zprava na aktualizovaném grafu níže:
Ještě mnohem zajímavějších výsledků tento Smart TV Box dosáhl v okamžiku, kdy se na něj místo Androidu nainstalovala klasická linuxová distribuce Debian (verze pro ARM procesory). Pak výkon dokonce o vteřinu překonával instalaci docházky na klasickém PS s Windows 7 a 2,4 GHz dvoujádrovým 64-bitovým procesorem Intel (na grafu poslední dva sloupečky vpravo).
Výrobce docházkového systému sice oficiálně nepodporuje instalaci serveru docházky na takováto specifická zařízení. Ale to neznamená, že tam docházka nefunguje. Dokonce je možné do ní importovat data z docházkových terminálů, na kterých zaměstnanci čipují příchody, odchody, přerušení a absence. V praxi byl úspěšně ověřen přenos dat z terminálu BM-F630 a BM-F702 přes USB disk.
Odkazový web na systém evidence docházky zaměstnanců
2025 ©